Audit účetní závěrky
Účetní závěrka je považována za nedílnou součást účetních výkazů skládajících se z rozvahy, výkazu zisků a ztrát a dalších příloh. Zpravidla je účetní závěrka sestavována účetní jednotkou k rozvahovému dni.
Ověřování účetních závěrek provádí kvalifikovaný auditor pro společnosti, u kterých povinnost auditu vyplývá přímo ze zákona o účetnictví a z obchodního zákoníku, případně jiných zákonem platných norem. Současně je audit účetní závěrky možnou cestou sebeprezentace důvěryhodnosti směrem k veřejnosti či obchodním partnerům.
Co se prověřuje v rámci auditu?
Audit je vymezen zákonem o auditorech jako ověření účetní závěrky o tom, zda podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví v souladu s příslušnými právními předpisy. O provedeném auditu následně auditor zhotovuje auditorskou zprávu, jejíž součástí je také výrok auditora, který může být:
- bez výhrad
- s výhradou
- se záporným výrokem
- odmítnutí výroku
Auditorská činnost = činnost dle paragrafu 2 odst. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, která v sobě zahrnuje:
- provádění povinného auditu
- ověřování účetních záznamů
- přezkoumávání hospodaření účetní jednotky
- ověřování jiných ekonomických informací či provádění dalších činností, pokud tak stanoví jiný právní předpis
Význam a cíl auditu
Smyslem auditu účetní závěrky je nezávislé vyjádření kvalifikovaného odborníka na věrohodnost sestavené a zveřejněné účetní závěrky vedením dané účetní jednotky. Auditor ověřuje, zda vykázané údaje v účetní závěrce podávají pravdivý obraz o finančních tocích, finanční pozici, výsledcích hospodaření v rámci účetní jednotky a zda jsou v souladu s předepsanými českými či jinými účetními předpisy.
Cílem auditu účetní závěrky je umožnit auditorovi vyjádřit názor, zda je daná účetní závěrka ve všech významných ohledech v souladu s příslušným rámcem účetního výkaznictví.
