Zákon o DPH definuje různé druhy daňových dokladů. Vystavují je plátci DPH a doklady mohou mít jak listinnou, tak i elektronickou podobu – musí ale splňovat veškeré náležitosti.
Víte, kdy je možné použít zjednodušený daňový doklad a co nemusí obsahovat?
Zjednodušený daňový doklad lze vystavit, pokud celková částka za plnění není vyšší než 10 000 Kč. Obsahuje méně náležitostí, zejména zde není nutné uvádět identifikaci kupujícího. Typickým příkladem jsou běžné účtenky za menší nákupy.
Zjednodušený daňový doklad NEMUSÍ obsahovat:
- označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
- DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
- jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
- základ daně,
- výši daně (neobsahuje-li zjednodušený daňový doklad výši daně, musí obsahovat částku včetně daně).
Den uskutečnění zdanitelného plnění patří mezi povinné náležitosti daňového dokladu. Tento den určuje, ve kterém zdaňovacím období dodavatel daň odvede. Je nutné jej tedy stanovit správně. Pokud DPH není uhrazena včas, mohou být doměřeny sankce.
Povinnost přiznat daň vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.
Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě dodání zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození s nárokem na odpočet daně, při zasílání zboží, u plnění, kdy je povinna přiznat daň osoba, pro kterou se plnění osvobozuje (režim přenesené daňové povinnosti), a u prodeje zboží, které podléhá spotřební dani za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele.
(Zdroj: portal.pohoda.cz, podnikatel.cz)